Radim se do prvni tridy stoprocentnich nostalgiku. A i kdyz me to kolikrat nici a VIM, ze me to nici, tak se docela rada a casto do minulosti vracim. Pochybuju, ze se to nekdy zmeni. Tady je dnesni kousek me nostalgie.....5let zpatky jsem sedavala ve stejnem horku, jako je prave dnes. V malem mestecku nedaleko Prahy. K snidani byl vzdycky velky krajic chleba s maslem (ano! jenom!) Nekdy, kdyz se zadarilo - kolac (pravy babickovsky) vetsinou s angrestem, nebo cervenym rybizem, ktery jsme vsechny deti vzdycky tak radi trhaly. Vypit jsem pak musela pravy cerny caj, ktery mi jako male holce rozhodne nechutnal. Pred sebou jsem mela "zlou" babicku, kterou jsem tenkrat nemela moc rada, nebot me kazdy tyden po dobu 2 mesicu (o prazdninach) nutila psat diktaty. A o co vic....cekaly me dve masice umorne nudy.....HRUZA!!!
Ty leta jsem k smrti nenavidela. A dnes mi tak strasne moc chybi.
Toto leto se ani trosku nepodoba tem predchozim. Ani nevim, proc jsem si to cele vybavila, mozna to bude tim, ze ukusuju apple pie, ktery se ani zdaleka nepodoba babiccinemu frgalu, zapijim ho cernym cajem, ktery mi uz chutna, nebot jsem objevila neco jako mleko. A babicka ma dneska rakovinu....
Nic neni jako driv, nic neni jak bejvavalo....
Ten štítek k tomu článku naprosto sedí! :(
OdpovědětVymazat