Vždycky, když jedu z Prahy k nám na Moravu, tak mě cesta vlakem děěěsně nudí. A není to tím, že bych se neuměla zabavit, jen bych nechtěla, aby ta cesta netrvala ták dlouho. A ták jsem vzala do ruky laptop a otevřela si svou psychologii zdraví, kterou jsem měla rozečtenou a četla. Jelikož, jsem tentokrát výjimečně vstoupila do vagonu s kupé, tak jsem si tam musela sednout. Skočila jsem ale hned po nejlepším místě (u okna) a tak jsem si na stolek mohla položit papír a dělat si poznámky. Jakmile se vláček rozjel, začal na mě mluvit pán, který seděl uprostřed a sedadlo naproti zabíral svou nohou, kterou měl tak trošku v sádře a dělal, jako by mu to tam celé patřilo. Navííc, jedl naprosto obrovskou housku, která byla snad XXL. Přišlo mi to děsně vtipné a tak jsem se neudržla a začala se smát. Pak jsem otočila hlavu a četla dáál. Ten pán, ale na po chvíli promluvil, na mě a řekl: "To vypadá na velký biflování" Jen jsem kývla a četla dál. Ten pán byl ale neodbytný a ptal se mě, co studuju a kolik mám zkoušek a táák....Třřř, nerada lidem, zvláště takovým jako byl on, vysvětluju, že studuju nultý ročník a blá blá blááá. A tak jsem na něho vyhrkla, že studuju psychologii na fildě jen, ať už mi dá pokoj (tu druhou část jsem samozřejmě neřekla, ale muselo to být evidentní) Zřejmě nebylo! Ten pán mě svým povídáním neustále vyrušoval a já se nemohla koncentrovat. Jo a ještě k tomu, že jsem řekla, že studuju fildu, tak já vím, jsem lháářka, ale co? Vždyť ho vidím popré a naposled v životě, ne?? :-D
Ten páán byl ze začátku příšernýýý!!! Mluvil neustále do vzduchoprázdna, já už ho vůbec neposlouchala, jenže asi po hodině jízdy, se s ním ostatní postupně začali bavit. Už nebyl tak otravný a nezajímavý, jako na začátku. Sundala jsem si sluchátka z uší a začala poslouchat, o co jde. Mimo toho pána v kupé, ještě seděly dvě starší dámy a jeden mladý kluk. Všichni jsem se rozpovídali o tom, co děláme, kam jedeme a táák....:-) bylo to dobrééé! Ještě nikdy se mi nestalo, aby se všichni v kupé takhle spolu rbavili. Buď málo cestuju vlakem, nebo je to výjmečná situace.
Nicméně, ten pán, když vystupoval, tak mi říká: " A zavolejte mi, jak jste nakonec dopadla ve škole" Jasně, přikývla jsem (ze srandy) a on dále neodbytně říká: " ale já to myslím vážně, najdete si mě....jmenuji se....) :-) A já říkám: "jo vy jste vlastně ten právník, že???" A on kývl hlavou. Fájn, tak to se vám ozvu, právník, ten se vždycky může hodit. A on říká: "jasně, pomůžu vám napsat úžasnou předsvatební smlouvičku" :-D hh....
Ze začátku takový divný, starý, protivný, otravný chlap. A na konci srandovní, milý, zajimavý, starý člověk. Zajímavé, jak se nám může převrátit celé hodnocení během 4 hodin. A o předsudcích ani nemluvě....Je to velké poučení, nehodnotit lidi na první dojem! Snad už si to zapamatuju.
Jo a ještě něco! Ten pán, je jeden z nejlepších právníků sídlících přímo na Václaváku :-D heh, mám to ale štěstí!
